Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chodníky

5. 10. 2010

Chodníky.

 

S platností stavebního řádu z roku 1889 bylo vždy při novostavbách užito ustanovení § 92 a na stranách bylo vyžadováno současné vybudování chodníku. Ty se dělaly obyčejně mosaikové z hazmburského kamene, ovrubníky betonové. Větší akce chodníková byla provedena roku 1929 při přestavbě státní silnice. Tehdy byl již na náměstí Paříkově mosaikový chodník, neznámo z které doby, ale výškově ani směrově se k nové vozovce nehodil. Jednalo se o jeho obnovení. Rozhodovalo se o způsobu stavby. V. Kosina navrhoval, aby bylo užito způsobu Honz betonového chodníku, který již v mnohých městech viděl a slyšel o nich jen chválu. Městská rada měla k nim nedůvěru, protože dosud zde vybudované chodníky se obyčejně třetím rokem odnášely v košíku na rumiště. To byly ovšem jen betonové slupky na hlínu položené, které hned rozpraskaly a odloupaly se. Aby se nedůvěra odstranila, vypravilo se 6 členů městské rady autem do Loun, kde již podobný chodník ležel a po návratu deputace byl přijat návrh, aby stavba chodníku byla firmě Hons zadána za cenu 61 Kč za 1 metr čtverečný. Ohledně financování bylo usneseno, aby celou plochu chodníku do šířky 2 metrů od stavení zaplatil majitel domu, co tuto šířku přesahuje, to zaplatí obec.

 

Tak byly vybudovány roku 1929/30 chodníky skoro podél celé nově dlážděné vozovky po obou stranách ulice Sv. Čecha, po levé straně náměstí Paříkova a v Masarykově třídě až k váze, pokud tam již nebyly vyhovující chodníky. Současně se zřídil takový chodník podél nové betonové vozovky před radnicí a kolem kostela.

 

V pozdějších dobách stavěli takové chodníky také zdejší stavitelé (po prvních nezdarech) a mnoho jich zbudovala obec sama ve své režii i bez nich.

 

Chodník k nádraží. pisatel t. ř. pamatuje ještě, s jakými potížemi byla spojena cesta na nádraží roku 1910 v době blátivé. Od chudobince č. 181 táhla se podél domů až k mostu u továrny hluboká strouha, do které se leckdo sesul. Tato strouha pokračovala pak podél celé továrny až k hostinci „U nádraží“, dále pak je kousek chodníku podél nových stavení, kol pole již nic. Muselo se choditi v rozblácené vozovce. Roku 1911 podal městské radě Okrašlovací spolek návrh na upravení cesty pro pěší k nádraží. Stavitel L. Srba propočetl náklady na tuto úpravu na 7.231.34 K. Rada povolila náklad a práce se provedla. Všecky zmíněné strouhy byly zasypány a po všech scházejících úsecích byl položen základ k chodníkům položením žulových ovrubních kamenů. Plocha chodníků byla zatím vysypána vespod stavebním rumem a navrch popelem. Provedeno to bylo vše až roku 1918. Byla to již velká úleva. Stinnou stránkou však bylo, že i tento chodník se v době dešťů rozbahňoval.

Proto povolilo obecní zastupitelstvo roku 1937, aby se tento chodník přebudoval také z betonu. Práce provedla obec ve své režii a stál 12.000.-- Kč. Protože současně provedla i továrna F.V. Kraupner stavbu takového chodníku podél spodní zahrady (současně s nahrazením starého plotu zdí) umožnilo se tím, že dnes je možno dostati se i v dešti suchou nohou na nádraží.

 

Roku 1935 zbudovala obec vlastním nákladem 3 metry široký chodník na náměstí Havlíčkově. Dělal jej stavitel L. Srba. Na Loucké chodníky před domy č. 19, 20, 213, 22, 192, 23, 183, 176 nákladem majitelů domů a pak na Havlíčkově náměstí před domy č. 42, 44, 45, 46, 47.

 

Při úpravě Tyršovy ulice roku 1936 vybudovali si vlastním nákladem chodníky majitelé domů č. 98, 105, 106, 101 a 225. Obec sama pořídila zatím sypaný chodník na opěrné zdi před domy č. 202 – 95. Kol stavení č. 121 a 122 zřídila obec chodníky z divoké dlažby (Umlaf) roku 1937. Žulové ovrubníky tam položené pocházejí od nádraží. V srpnu roku 1937 zřídili si betonové chodníky vlastním nákladem majitelé domů 135, 136, a 137 na náměstí Paříkově.

 

To píšeme ovšem jen o chodnících podle stavení, jejichž majitelé již nebyli povinni dodatečně ke svým starým budovám chodníky zřizovati. U stavení nových se dbá na to, aby se chodník zřídil současně se stavbou.

 

Aby se docílilo stejnosti ve způsobu stavby chodníku, použila obec práva, dané jí stavebním řádem a usnesla se dne na tom, že si sama reservuje ve stavebním povolení právo vybudovati v příhodné době chodník podél staveniště na náklad majitele.

 

V. Kosina

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Chodníky

(Občanský Průkaz, 8. 10. 2010 13:54)

Milá Občanko, ty snad ani neumíš číst. Chodníky se mohly a měli dělat dříve a né těsně před volbama. Ještě štěstí, že nevyšla dotace na úpravy náměstí. To by říkali, že musí dodělat započatou práci jako s tělocvičnou (vobotunel).
Proč ti nevadí, že tvoji vobodobrodinci nechali bývalou ekonomku zcizit za 8 let cca 2,8 milionu? To by se v Třebenicích upravovalo a stavělo (dělám si legraci za 8 let nic nepostavil)

Chodníky

(Občanka, 7. 10. 2010 14:26)

Ať se udělá v Třebenicích cokoliv, vše je špatně. Kdyby se chodníky nedělaly, bylo by to špatně, kfdyž se dělají je to taky špatně. A nebojte se, nezapomene si zvolit ty naše vobodobrodince. Další novej název a líbí se mi.

vobochodníky

(Občan, 5. 10. 2010 22:33)

I dnes se staví chodníky. Především se staví tzv. předvolební vobochodníky. To, co muselo celé volební období počkat, se nyní realizuje, aby bylo vidět, jakou péči věnuje voboradnice svým občanům. Občané nezapomeňte zvolit svoje vobododobrodince znovu na radnici. Až si "nahrabou pod sebe", tak zas na konci volebního období snad ještě nějaký chodník nechají udělat.