Číslo popisné 37 - Horčův mlýn
(Číslo popisné 37 – Horčův mlýn)
Historie tohoto mlýnu jest asi starší než zprávy o něm. Ve starých zápisech říkali mu někde – neznámo proč – košťálovský, kdežto my jsme zvyklí dávati toto jméno mladšímu mlýnu č. 257.
Ke konci století XVII měli mlýn Vykročilové, z nichž poslední byli Vít a Václav (x/12-341). Po smrti Víta Vykročila byl sveden o dědictví po něm ošklivý spor, který hraničil až na pouliční rvačky petentů. Syn Václav měl býti z dědictví vyloučen, ježto se ke svému otci surově zachoval a do krve jej zranil. Utekl potom do světa, ale těsně před otcovou smrtí se vrátil a byl jím přijat na milost. Slíbil sice polepšení, ale bylo hned vidět, že toulky po světě zkázu jeho povahy dokončily. Sotva otec zavřel oči (1739) už vyvolával mezi dědici výstupy a sváry. Místo něj se měl mlýna ujmouti syn Vítův Jan, ale sestra Alžběta, provdaná za Jakuba Vodu, nabízela za mlýn 2.500 kop m. Spor skončil vítězstvím dcery Anny, provdané za Jana Šefelína. Ten se mlýna ujal a ostatní dostali pretense. Václavovi museli koupiti dům č. 127. Roku 1745 vypukl ve mlýně požár a zničil bídně krov. Vyslýchaná manželka nemohla paliče popsati, protože prý byla obklopena plameny a musela zachraňovati děti. (x/34_188) Jan Šefelín zvětšil bez dovolení ve mlýně roku 1742 kolo, upravil dle toho vantroky a dal jim i nový směr. Tím poškodil pachtýře mlýna JMK košťálovského. Stížnost dostala i kněžna, ale zůstalo asi při novém stavu. (x/33-336)
Po vdově Anně Šefelínové dostal mlýn v ceně 1.000 zl r. dne 13.VI.1759 syn Jan Šefelín. Roku 1836 získala jej odstupem Eliška Šefelínová v ceně 6.000 zl c.m. Eliška byla dcerou Leopolda Šefelína a Anny, kteří přejali mlýn od otce Jana dne 25.I.1810. (ZA 134-334 až 337) Roku 1843 držel mlýn Jan Zinke, roku 1845 už Klemens Müller (ZA 161). Ten jej koupil od Anny Tregnerové, provdané později za Doušu, která jej dne 15.VII.1847 koupila i s pozemky za 10.550 zl c.m.
Klemens Müller přišel roku 1869 do exekuční dražby. Celý majetek byl tehdy odhadnut na 19.470 zl c.m. V dražbě koupil mlýn dne 23.III.1870 Josef Soukup a Rozalie. Od 27.X.1897 měl mlýn Rudolf Horč a Anna, otec nynějšího majitele mlýna Ladislava Horče, který vlastní mlýn se svou chotí Aloisii od 30.VII.1926. Dne 19.V.1927 tam vyhořela stodola a byla znovu postavena, roku 1929 bylo přistavěno I. patro obytné budovy s pekárnou v přízemí.
---------- . ----------
Poznámka: Ve svém plánku města ve století XVII označuje ředitel František Pašek tento mlýn jako Mydlářovský. Pramenů neuvádí. Jde tu asi o omyl. Dle x/10 fol 22 patří toto jméno mlýnu č. 52.
V. Kosina