Číslo popisné 78
(Číslo popisné 78 - Právovárečný pivovar)
Historie našeho právovárečného pivovaru od jeho vzniku roku 1678 až do jeho prodeje soukromníku jest obšírně vylíčena ve zvláštní knížce, nebudeme ji proto zde opakovati.
Protože prosperita právovárečného pivovaru rok od roku stále klesala, takže na něj nákladníci poslední léta stále dopláceli, rozhodli se dne 10. VIII. 1885 prodati jej veřejnou dražbou bratřím Arnoštu a Vilému Packovi z Prahy. Jich sláva ale snad v důsledku nákladného života také dlouho netrvala a došlo zase ke dražbě, tentokráte exekuční. Dr. Václav Pařík se velmi snažil získati pro pivovar českého kupce, ale odborníci sami od toho zrazovali, protože zastaralý primitivní pivovar měl zapotřebí velikých investic a bylo by to škoda, aby se zas nějaký český člověk zakrvácel. Mluví o tom městská kronika na fol 126. Pivovar koupili dne 4. VI. 1894 Němci, kteří měli dosti fondů z ciziny a jak uvidíme dále, také v pivovaře vykrváceli. Dali za pivovar 27.000.--K a utvořili Deutsche landwitschaftlice Ein-und Verkaufs genossenschaft. Ta provedla v pivovaře rozsáhlé investice leč peníze jen zahrabávala. Tehdy měla obytná budova správce vzadu číslo 78 a výčepna v předu (nynější ev. čbr. fara číslo 78 a). Před vraty stála palírna kořalek, později dům č. 150 a vedle něj až k potoku stáje a kolna na německou stříkačku. Sladovnická věž a Malz haus stojí dodnes (Sokolovna) lednici Němci přistavěli. Vlastní várnu Sokol rozbořil. D. Bräugenssenschaft padala pro nedostatek odbytu a hned od začátku doplácela 2.000 K ročně. Ani se mnoho nebránila, když se dne 20. X. 1916 naskytl kupec v osobě Jindřicha Rosenzweiga z Prahy a prodali mu pivovar za 110.000.--K. Netušili, že ten byl nastrčen zdejším továrníkem Karlem Kraupnerem, jenž již dne 7. V. 1917 pivovar od Rosenzweiga koupil. Ten zamýšlel zříditi předně v pivovaře ve věstřím slohu sladovnu, přistavěl rampu (dnes č. 366) a chystal stavbu vlečky. Nato se měl renovovati pivovar a za účelem zajištění odbytu zakoupil p Kraupner zde a v okolí několik hostinců. Leč musel sám také ve světové válce narukovati, roznemohl se a roku 1924 zemřel. Dědicové, t. j. vdova Josefína a synové Karel a Ivan nepokračovali v začatém díle a prodali 2. X. 1927 celý ten majetek dílem ve stavbě, dílem v rozvalinách za 190.000.--Kč zdejší Tělocvičné Jednotě Sokol. Sokol odklidil zbytky várny, ze sladovny vybudoval roku 1928 biografický a tělocvičný sál, jenž byl slavnostně otevřen 28. II. 1930, z rampy byl zřízen malý sál, ve dvoře bylo zřízeno roku 1932 tenisové hřiště. Odprodal budovu č. 150 za 12.000—Kč bratru Ferdinandu Strejcovskýmu a budovu č. 89 sboru čbrt. církve za faru za 60.000.--Kč.
Je to shoda okolností: Za bratří Packů začal třebenický Sokol ve dvoře pivovaru svá cvičení, dnes jest jeho majitelem a šíří odtud své ušlechtilé ideje.
V. Kosina