Kostel II.
Kostel II. - pokračování
Od posledního nešťastného ohně (r. 1664 ?) byla v klenutí lodi chrámové veliká díra.Tu dali kostelníci roku 1712 přikrýti zatím silným železným plechem. (x/13-186)
Také dodávka nových varhan se musela vyřešit. Tentokrát ji opatrní a moudří otcové města svěřili vrchnosti. 20. srpna 1677 tu již nové varhany byly. JMK je sama smluvila na 200 kop m., na to dala obec starý positiv v ceně 20 kop m., vrchnostt dala na proti také ještě jeden takový starý nástroj a zbytek musela obec doplatiti.(x/18-143) Pražský varhanář Lukáš Michael varhany postavil a „naštimoval“, dal na ně záruku a uzamknuv je odejel.
Na doplatek 150 kop m. dala mu obec ještě nějaký starý kostelní regál a jiné nářadí a jedno vědro domácího hořkého piva. ( x/18 – 155) Také u nových varhan se ukázaly “dětské nemoci“ a varhaník byl vyzván 13.VI.1678, aby se sem dostavil a „zmutýrované varhany opravil.“ Odepsal, že se co nejdříve dopraví. (x/32-242 a 245)
Tehdy byl kalkant obecním zřízencem a dostával za „kalkování ročně 2 kopy m.. (x/32-166) Už roku 1702 jednala obec o tom, aby varhaník byl samostatný a na obci nezávislý a pátrala po takovém muži v okolí. Přijali roku 1702 „na košt“ domácího člověka, samouka hry na varhany Jana Kříže. Když si brzy po nastoupení podal žádost o nějakou odměnu, řekla mu rada rozšafně, „aby se přihlásil,až se lépe ve hře a kontra basu pocvičí“, pak, že mu přidají. Zatím, že bude mít jen 1a půl kopy, které mu vyplácejí literáti. (x/12-316)
V následujících řádcích vypočteme jaké změny či opravy byly v chrámu provedeny v letech následujících.
Roku 1695 byly při opravě kostela sneseny 2 velmi těžké kruchty. Roku 1821 – 1824 byl kostel znovu opravován, ale důkladná oprava byla podniknuta až roku 1838. Obec a sousedstvo dalo 286 zl. na postavení nové zákristie a malé vížky, a byly také pořízeny nové ciferníky. Místo před kostelem bylo srovnáno a roku 1840 byly nákladem obce postaveny k oběma vchodům nové schody. (S-79)
Roku 1861 byli opět opraveny ciferníky. Roku 1862 byla opravena krytina malé i velké věže a kostel znovu vydlážděn hrušovanskými plotnami. Dne 4. června r. 1868 uhodil blesk do kostelní věže, leč nepoškodil ji. Roku 1878 byly zase renovovány ciferníky věžních hodin. Práce ze dřeva dělal truhlář Jan Šašek, klempířskou Václav Douša. Spuštění a vytažení ciferníku provedl stařec 75tiletý – zedník Josef Zázvorka, který to dělal již roku 1861 a pomáhal mu František Petrich. Měděné cifry dodal Vilém Petronín z Prahy. (viz. Kron. fol. 37)
Dne 14. VII. 1883 uhodili do kostela dva blesky, vážných škod neudělaly. Roku 1889 byla opět obnovena krytina hlavní věže a s ní i báň a přitom vznikl spor o jazykovou úpravu listin, jež měly být do báně vloženy. Mluví o tom také obecní kronika.
Roku 1901 stala se menší vnější oprava chrámu, roku 1909 byla věž natřena „pancéřovou barvou“.
Staré varhany z roku 1677 byly naposledy laděny roku 1852, dne .III.1902 zazněly poprvé chrámem zvuky varhan nových.
5.XII.1901 spadl při vytahování na věž nový zvon „Panna Maria“ ulitý z odkazu + Josefa Mazánka.
Roku 1916 byly všecky veliké zvony s věže kostelní sňaty a odevzdány k účelům válečným.
Roku 1912 pořídilo město nový stroj hodinový.
Roku 1919 byla přistavěna nová zákristie a u postranního vchodu závětří.
V přízemí hlavní věže byla roku ...... nákladem paní Marie Husákové z Prahy vybudována kaplička svaté Terezie a v ní umístěny desky se jmény padlých ve světové válce.
Roku 1929 byla část dlažby u hlavního vchodu nahrazena podlahou betonovou (provedla firma Hons z Nového Bydžova). Současně byla při tom upravena obě schodiště vzhledem ke změněným poměrům terénu kolem kostela.
Před biskupskou visitací (10.VI.1934) byla na celém kostele opravena omítka, místy až z celých 100% a kostel byl znovu natřen. Zednickou práci pořídil arch. Jan Fiala. Nátěr bratří Krimmerové. Byl rovněž obnoven i nátěr plechových krytin věží. Náklad na tyto práce – asi 30 000,- - Kč byl uhrazen dobrodinci. Přitom byla – snad na účet patronátu opravena vazba malé vížky a sneseny s klenutí spousty tam nahromaděného stavebního rumu.
Při úpravě parku na zdejším náměstí Paříkově byly kol kostela odstraněny některé přebytečné stromy a zůstaly tak velké lípy, vsazené dne 27. května 1879 při oslavě 25. výročí sňatku císaře Fr. Josefa I., Kdy poprvé mluvil v Třebenicích k shromážděné české mládeži školdozorce MUDr. Václav Pařík. Plocha kol kostela byla upravena trávníkem a barvínkem. Podél zdi byly vysazeny řady kosatců.
Tímto zápis Josefa Kosiny o kostelu končí. Nalezne se někdo, kdo záznamy doplní do dnešních dnů?