Veřejná knihovna, telegraf a dráha.
Veřejná knihovna.
Roku 1901 tu bylo provedeno sloučení rozptýlených spolkových knihoven (Beseda, hasiči, Sokol, NJS a.t.d.) do společné knihovny, která byla umístěna do jedné hoření místnosti v domě č. 126 (majitel T.J. Sokol) nájemné per K 60 ročně měla platit sama knihovna z poplatků za půjčování knih. Do roku 1907 nedostal však Sokol nic. Knihovníkem byl tehdy odb. učit. Ed. Velenovský. Potom byla knihovna v domě č.p. 2 a knihovníkem byl odb. učit. Jan Lehner.
Od roku 1909 byla knihovna umístěna v domě č.p.145, kde půjčila obec místnost zdarma. Knihovníky byli učitelé Č. Urban a V. Kosina. Po převratu převzala tato společná knihovna funkci knihovny obecní.
V lednu roku 1939 byla obohacena asi o 400 svazků „Knihovny bratra Jaroslava Linharta“, kterou odkázal bankovní ředitel v.v. Jaroslav Linhart zdejšímu Sokolu (odtud pochází oslovení bratr. Poz. Třeb.) roku 1928 a ten ji pak daroval veřejné knihovně. V té době musela býti knihovna přemístěna do přízemí téže budovy, protože obec musela jednu místnost postoupiti za kancelář celnímu úřadu zde.
Telegraf.
Byl zde zaveden roku 1890, telefon roku 1906. Roku 1929 byla na žádost obce přestavěna telefonní síť ve středu města, t.j. od č. p. 114 až k č. p. 16 kabelem, aby se mohly z ulic odstranit šeredné sloupy.
Dráha.
O jejím zařízení mluví obšírně městská kronika.
Pochozí komise byla tu roku 1895, spodní stavba byla provedena v letech 1896 a 1897, svrchní stavba roku 1898. Město muselo zakoupiti akcií dráhy za 48.000 K. Roku 1927 byla podle zákona převzata dráha státem a obec bezplatně akcie státu odvedla.
V. Kosina
(Tímto končí část zápisů zveřejněných pod názvem „Dodatek“. Další část zápisů se týká již obytných domů, živností, obchodů a hospodářsví v nich umístěných. Postupně nahlédneme do jejich historie i příběhů jejich majitelů. poz. Třeb.)