Totalita
Třebenická totalita
Dne 28. června 2010 proběhlo veřejné zasedání zastupitelů města, týkající se mj. i jednoho z nejdůležitějších dokumentů – závěrečného účtu města.
Protože mám již delší dobu pochybnosti o správném a účelném hospodaření města, chtěl jsem nahlédnout do některých faktur, zaplacených v minulém roce. Vím, že mi to umožňuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Pan starosta mojí žádost odmítl s tím, že nemohu do faktur nahlédnout, protože jsou tam údaje, které nemohu vidět a že to navíc zakazuje zákon o účetnictví. Svoje tvrzení podpořil i prohlášením, že tuto věc konzultoval s kontrolními orgány Ústeckého kraje a které mu tuto skutečnost potvrdily.
Požádal jsem proto o vyjádření vedoucí kontrolní skupiny, která mne informovala, že dotaz zněl tak, jestli je možné odnášet faktury mimo úřad. Na to zcela samozřejmě odpověděla, že ne. I její nadřízená, vedoucí oddělení přezkumu hospodaření obcí, potvrdila, že se jednalo o dotaz na vynášení faktur z úřadu. I ona potvrzuje, stejně jako stanovisko ODK MV ČR, že občan má právo do faktur nahlédnout, pořídit si výpis i kopie.
Pan starosta tedy argumentuje odpovědí na zcela jiný dotaz – a není to poprvé. Za omyl to také nelze pokládat, protože jsem mu několikrát zopakoval, že nic odnášet nehodlám. Pan starosta se jednoznačně bojí ukázat občanovi, ale i zastupiteli, vedoucímu kontrolní skupiny (p. Preisovi) doklady, vypovídající o hospodaření města.
Je si zřejmě vědom toho, že by se mohlo najít něco, co by mu bylo třeba nepříjemné. Dokládá to případ, na který upozornila kontrola, že bylo neoprávněně vyplaceno ošatné v částce 4000 korun paní místostarostce. Stačil na to starostův podpis. A takový podpis může dát na cokoliv. Stačí jen, aby bylo zajištěno, že se k těmto fakturám nedostanou „nepovolané“ osoby. A o to se právě pan starosta zuby- nehty snaží.
Dalším důkazem totalitního jednání pana starosty Vobořila je fakt, že dvakrát nedoručil v materiálech na jednání zastupitelů otevřený dopis, který jim byl adresován, a to i přesto, že to slíbil. Tento dopis se nejprve (před rokem) „ztratil“, a nyní pan starosta argumentoval tím, že mi již bylo odpovězeno a proto doručení dopisu nebylo zapotřebí.
Z toho je zřejmé, že pan starosta si osobuje právo rozhodovat o tom, co zastupitelé smějí nebo nesmějí číst. Pan starosta tedy provádí cenzuru. Tento dopis byl právě o nedostatečné kontrole a o podivném hospodaření s prostředky města. Text dopisu je uveřejněn na webových stránkách Třebenické mlýny – Veřejná správa 5.
Kromě toho pan starosta neřeší řádně ani stížnosti jak mu to ukládá zákon, protože by musel připustit vlastní pochybení. O vyřizování stížností toho moc neví ani paní místostarostka Martina Patrovská, která mne jako občana upozorňovala, že stížnost musí mít určité náležitosti, a přitom ji není známo, že stížnost, pokud je podána písemně, s občanem sepisuje úředník radnice a že způsob podání stížnosti nemá žádný vliv na její vyřízení.
Paní místostarostka bohužel nezná ani znění „Pravidel pro vyřizování stížností, podání...“, které dokonce spolupodepsala. Oba dva zcela ignorovali skutečnost, že na stížnost musí MěÚ odpovědět písemně a nestačí tedy jen jakési povšechné „okecání“ stížnosti na veřejném zasedání. To všechno je umocněno skutečností, že z webových stránek města mizí informace o hospodaření a řízení města.
Nabízí se tedy kardinální otázka – co nutí dva nejvyšší představitele města ke lžím, podvodům a ukrývání informací před občany? Jsou současní zastupitelé lidé na svém místě, když jim to trpí a ještě je v tom podporují?
Ing. Augustin Prouza, Třebenice